Informace pro rodiče, užitečné odkazy


Instituce a vzdělání

Oficiální stránky obce Kájov
Dům dětí a mládeže (se kterým naše škola spolupracuje)
Tvořivá škola - od 1.září 2006 je naše škola zařazena do sítě Tvořivých škol
Česká škola - web pro základní a střední školy

Pedagogicko-psychologická poradna
Vedoucí pracoviště: Jakub Průcha tel. 380 711 505
Spec. pepdagog: Mgr. Martina Lietavcová tel. 380 711 505
Psycholog: Mgr. Michaela Radimská tel. 380 711 505, PhDr. Jana Vejvodová tel. 380 711 505

Logopedie

Při vstupu do školy je dobré, když dítě nemá žádné logopedické vady. Pokud se vyskytují, nabízíme ve škole logopedickou nápravu. Probíhá jednou týdně, nemusí na ni spolu s dítětem chodit nikdo z rodičů. Ale je nutné domácí denní procvičování. Právě k němu jsou určené texty, které si zde můžete stáhnout.

Co to je, když se řekne ...dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie ...

poruchy učení
Termín označující heterogenní skupinu obtíží, které se projevují při osvojování a užívání řeči, čtení, psaní, naslouchání a matematiky. Tyto obtíže mají individuální charakter a vznikají na podkladě dysfunkcí centrální nervové soustavy.

dyslexie - porucha čtení
Je nejznámějším pojmem z celé skupiny poruch učení. Začalo se o ní hovořit nejdříve, protože nejnápadněji ovlivňovala školní úspěšnost dítěte. Jak uváděly starší definice, při této poruše je úroveň čtení výrazně nižší než všeobecná inteligence dítěte.

dysgrafie - porucha psaní
Často bývá zahrnuta pod pojem dyslexie. Postihuje písemný projev, který bývá nečitelný, dítě si obtížně pamatuje písmena, obtížně je napodobuje.

dysortografie - porucha pravopisu
Vyskytuje se často spolu s dyslexií a dysgrafií. Děti s touto poruchou bývají často označovány jako děti s dyslexií. Porucha nepostihuje celou oblast gramatiky, týká se pouze tzv. specifických dysortografických jevů. Děti s touto poruchou nejčastěji zaměňují krátké a dlouhé samohlásky, nerozlišují slabiky di-dy, ti-ty, ni-ny, vynechávají, přidávají, zaměňují písmena či celé slabiky atd.

dyskalkulie - porucha matematických schopností
Projevuje se mimo jiné obtížemi v orientaci na číselné ose, záměnami číslic (např. 6 - 9), záměnami čísel (např. 2008 - 2800), neschopností provádět matematické operace (sčítání, odečítání, násobení, dělení), poruchami v prostorové a pravolevé orientaci.

lehká mozková dysfunkce (LMD)
Syndrom lehké mozkové dysfunkce se vztahuje na děti téměř průměrné, průměrné nebo nadprůměrné obecné inteligence
s určitými poruchami učení či chování, v rozsahu od mírných po těžké, které jsou spojeny s odchylkami funkce centrálního nervového systému. Tyto odchylky se mohou projevovat různými kombinacemi oslabení ve vnímání, tvoření pojmů, řeči, paměti a v kontrole pozornosti, popudů nebo motoriky.

Mezi dys-poruchy nepočítáme pomalé osvojování dovedností číst, psát a počítat u dětí vývojově nezralých, u dětí s inteligencí na hranici mentální retardace. Jako poruchu nelze označovat výskyt pouze jednoho z projevů poruch učení, např. záměny krátkých a dlouhých samohlásek.

Má vaše dítě vzdělávací problémy?

* Má dítě částečné potíže se čtením nebo hláskováním?
* Sestavuje čísla nebo písmena špatným způsobem, například zaměňuje15 s 51, 6 s 9, b za d…?
* Přečte sice nějaké slovo, ale už je hladce nezvládne podruhé, na konci stránky?
* Hláskuje slovo několika způsoby, ale vždy špatně?
* Má potíže s pochopením gramatických časů a vidů?
* Plete si levou stranu s pravou?
* Na otázky položené ústně sice odpovídá dobře, ale jsou-li psané, má s nimi potíže?
* Jeví se Vám jako neobyčejně nemotorné?
* Má potíže se slovním přízvukem?

V takových případech je možné, že patří do skupiny dětí se specifickými poruchami učení. Jsou to děti, které při vyhovujících intelektových předpokladech mají velké obtíže při nácviku čtení, psaní i v matematice. Nejčastější poruchou tohoto druhu je vývojová dyslexie.

Problémy dyslektiků:
* bezmoc v učení
* malá motivace
* kumulace neúspěchů
* nesplnění rodičovských očekávání
* nízké sebevědomí
* deprese
Dyslektik není hlupák !

Rizikové děti mohou začínat pozdě mluvit, obtížně se vyjadřují, mají malou slovní zásobu, nedokáží vytleskat slovo po slabikách… Nic z toho však nemusí znamenat, že dítě bude skutečně dyslektické - mnohdy jde jen o vývojové opoždění, které se za pár měsíců srovná. Je-li Vaše dítě dyslektické, dysgrafické či dysortografické, neznamená to, že by mělo sníženou inteligenci. Dyslektici mají větší problémy se svým okolím než se svým problémem. Jsou to lidé, kteří lépe myslí, než čtou. Pro některé je snadnější myšlenky udělat než verbálně vyjádřit. I člověk, který špatně čte nebo píše, může prožít nesmírně bohatý život.

Co dělat při objevení problémů:
Většina rodičů ví, že jakmile začne mít dítě ve škole těžkosti, měli by co nejrychleji navštívit pedagoga zabývajícího se poruchami učení. Někdy se však mylně domnívají, že od něj dítě dostane jakési potvrzení, které je zprostí nutnosti naučit se číst a psát. Opak je ovšem pravdou. Úkolem pedagoga je najít způsob, jak se to či ono dítě nejlépe číst a psát naučí. Tento recept se samozřejmě může lišit od školních osnov - pak je o něm třeba s učitelem diskutovat. Učitel může k dítěti změnit postoj. Společným úkolem pak je učit děti "ustát" situace, naučit se využívat klady i zápory. Každý nám může něco dát. Jedni pomáhají druhým, jedni druhé obohacují. Důležitý je pocit dítěte.

Jak obtížím předcházet:
* věnovat rozvoji řeči dostatek času
* mluvit s malými dětmi správně, dbát na artikulaci, nemazlit se
* denně dětem ukazovat obrázky a číst; důležité jsou básničky a říkadla, která rozvíjejí rytmus řeči
* rozvíjet slovní zásobu pomocí her se slovy
* rozvíjet motorické dovednosti a přesnost vnímání

Desatero pro rodiče:

  1. Ubezpečte svoje dítě v tom, že je milujete bez ohledu na jeho obtíže.
  2. Vysvětlete mu, že tyto problémy nenastaly jeho vinou; netrestejte je za nezaviněný neúspěch.
  3. Dělejte vše pro to, abyste vylepšili jeho sebevědomí, najděte jim činnost, ve které mohou zažít úspěch.
  4. Podporujte je v rozvíjení ostatních schopností a nešetřete při tom chválou.
  5. Podporujte je zvláště v těch zájmech, s nimiž souvisejí bohaté sociální kontakty.
  6. Dbejte na to, aby ve vaší domácnosti panovalo ve chvílích, kdy se dítě učí, ticho.
  7. Oceňujte pokrok, který dítě ve čtení či psaní dělá, dyslektické děti potřebují zažít úspěch ještě více než ostatní.
  8. Pomozte mu s domácími úkoly, ale nedělejte je za ně.
  9. Pomozte mu organizovat si nejen učení, ale i volný čas.
  10. Nešetřete humorem a smysl pro něj pěstujte i v dítěti.

Na koho se obrátit?
Zcela určitě především na třídního učitele, který zajistí spolupráci se speciálním pedagogem naší školy. Třídní učitel dále zajistí v případě zájmu a souhlasu rodičů vyšetření v Pedagogicko-psychologické poradně a především postupné uskutečňování doporučených postupů.